PŘÍRODNÍ MÝDLA

PŘÍRODNÍ MÝDLA

Ráda čtu. Ale fakt hodně. Nejlépe pořád. Když je napínavá knížka, musím i za chůze. (Má drahá dcera si toto umění už osvojila taky, jsem na ní hrdá.) Co mě dodnes nejvíc tíží na mateřství? Že si nemůžu večer číst v posteli tak dlouho, dokud neusnu. Nikoho tak nepřekvapí, že čtu ráda i o mýdlech a o všem, co s nimi souvisí. A abych vás taky nalákala nejenom k mýdlaření, ale i ke čtení – protože číst je prostě třeba – rozhodla jsem se jednou za čas zveřejnit povídání o milých a užitečných mýdlo-knihách.

Nemůžu začít žádnou jinou, než dlouhou dobu snad jedinou v češtině dostupnou a k začátečníkům velmi přívětivou knihou Susan Miller Cavitch Přírodní mýdla o výrobě (převážně) rostlinných mýdel metodou za studena.

Knížka je sice staršího vydání (originál v roce 1995, česky 2002), ale pořád se dá lehce sehnat na internetu i v mnohých kamenných knihkupectvích. Každopádně informace v ní obsažené povětšinou nijak zastaralé nejsou a pokud uvažujete o svém prvním mýdlu, najdete v ní všechno, co potřebujete. I něco navíc.

Postupně se dozvíte, co to vůbec mýdlo je a z jakých druhů mýdel dnes můžete vybírat. Velký prostor je věnován jednotlivým surovinám, jejich kvalitě, kritériím výběru a taky jejich úloze v hotovém mýdlu. Následují kapitoly o samotné výrobě mýdla včetně několika receptů a taky doporučení, co dělat, když se s mýdlem začne dít cosi nekalého. Pokud vám nestačí jenom umět mýdlo vyrobit, ale chcete i rozumět tomu, co děláte, můžete se lehce vzdělat taky v oblasti chemie. Přírodní mýdla vám pomůžou pochopit základní chemické reakce, které při výrobě mýdla nutně probíhají, ale taky se zorientovat v nejrůznějších tabulkách, díky nimž se naučíte kombinovat oleje, připravovat mýdla s určitými vlastnostmi anebo taky sestavit a ručně propočítat vlastní recepty.

 

 

Jak už jsem říkala, kniha je trochu staršího data, a tak v ní nenajdete zmínku o mýdlových kalkulačkách ani o mixování mýdlové hmoty pomocí mixéru. A obojí je pro začátečníka požehnáním. Mýdlové kalkulačky vám samozřejmě ušetří spoustu času a námahy. Nabízí možnost vyrobit si vlastní mýdlo i těm, kteří nemají ambice posouvat se v téhle oblasti někam dál. Nakonec i pokročilý mydlář může z kalkulačky snadno a rychle vymáčknout cenné informace.

Proč je tedy požehnáním, že Přírodní mýdla s existencí mýdlových kalkulaček nepočítají? Protože člověka už od začátku učí přemýšlet v souvislostech. Chápat výrobu mýdla jako proces, při kterém velmi záleží na každém jednotlivém kroku. A skutečně rozumět tomu, co že se to v mýdlotvorném hrnci a následně ve formě odehrává, případně jak to můžu ovlivnit. Komu se podaří v tom všem neztratit směr, otevřou se mu nové obzory i v mýdlové kalkulačce. Porozumí líp jejímu fungování, bude umět líp přečíst vše, co mu kalkulačka napíše a zároveň jí nebude slepě důvěřovat. Zkrátka kalkulačka začne sloužit vám, nikoliv vy jí.

Co se týká používání tyčového mixéru, sama ho sice úplným začátečníkům doporučuju, ovšem má to své výhody i nevýhody. Výhodou je jistě uklidnění někoho, kdo dělá mýdlo poprvé a má z toho hlavu jak pátrací balon a někdy i trochu obavy. S mixérem je to zkrátka pohoda a pokud dosud vše proběhlo v pořádku, pak i sázka na jistotu. Na kurzech potom jde i o dost zásadní úsporu času. No a v případě, že v receptu figuruje vyšší procento špatně zmýdelňujících olejů, kolikrát i o úsporu nervů.

Nevýhodou ale je, že kdo nikdy nezkusil vymíchat mýdlovou hmotu ručně, ochudil se o příležitost pozorovat reakci zmýdelnění v přirozených podmínkách v přirozeném čase. Nemohl pozorovat nástup emulze, ani se od lehké stopy promíchat k hustému pudinku. Pro člověka, který to s mýdlařením myslí vážně, je přitom taková práce se stopou celkem zásadní dovednost. Až někdy budete mít čas, schválně zkuste vyměnit mixér za vařečku a sledujte to kouzlo, jaké se ve vašem hrnci odehraje.

 

 

Součástí knihy je 14 receptů, z toho 2 recepty na tuhé šampony. Všechno je důkladně a precizně popsáno, při postupu krok za krokem v zásadě nemůžete udělat chybu. V zásadě. Od roku 1995 uplynulo už hodně vody a mydlářství zažilo i jiné zvraty, než jenom příchod mixérů.

Musím přiznat, že narozdíl od zbývajících kapitol mě ta receptová zrovna moc neoslovila. S drobnými úpravami dělávám avokádové mýdlo a taky mýdlo z kozího mléka, které zde nenahrazuje vodu ani se nemrazí. Mé přecitlivělé pokožce je tak z neznámých důvodů příjemnější a mé chaotické povaze dostupnější. Rozuměj – zapomenu to mlíko vždycky včas zamrazit. Jinak mě ale od zkoušení dalších receptů odrazuje několik věcí.

Recepty počítají se zpracováním pro mě ohromného množství olejů, které je navíc udáváno v gramech. Tak velké formy nemám, tolik mýdla obvykle ani nechci a jsem vyloženě líná všechno přepočítávat (i na to se ale dá použít mýdlová kalkulačka).

Většina receptů obsahuje palmový olej. Jistě, můžete mít i certifikovaný. Já tomu ale tak nějak pořád nevěřím a radši ho nahrazuju jinak.

Jako přírodní konzervanty, které mají prodloužit trvanlivost mýdla, jsou doporučovány extrakt z grepových jader anebo vitamín E (tocopherol). Pominu fakt, že mýdla vyrobená správně, podle dobře sestavených receptů a vhodně skladovaná podle mě žádné konzervanty ani antioxidanty nepotřebují. Pokud ale cítíte, že by vaše mýdlo mohlo být z jakýchkoliv důvodů ke žluknutí náchylnější, volte jako první variantu rozmarýnový CO2 extrakt. Zároveň počítejte s tím, že zabarví mýdlo do žluta. Dávkuje se v 0,01-0,05% z celkové hmotnosti olejů. Druhou volbou by mohl být onen doporučovaný vitamín E. Obecně funguje jako antioxidant v přírodní kosmetice velmi dobře, v mýdle mi ale přijde, že moc parády nenadělá. Stejné je to s extraktem z grepových jader, jehož účinnost je asi nejnižší. Podle chemika Kevina Dunna, který se do hloubky věnoval procesu výroby mýdla, dokonce zcela neprokazatelná. Na druhou stranu Aubrey Hampton doporučuje právě kombinaci extraktu z grepových jader, vitaminu E a oleje z mrkvového kořene. Nezbývá než vyzkoušet, co se osvědčí právě vám.

 

 

Dunnovy experimenty mi vůbec trochu rozhodily sandál. Pečliví pravidelní čtenáři si jistě vzpomenou, že jsem ještě nedávno doporučovala přidávat vzácné a výživné oleje do stopy, nikoliv k základu mýdla. Dokonce bych i přísahala, že taková mýdla jsou k vysušené pokožce přátelštější. A doporučuje to i Susan Cavitch ve své knize. Jenomže to ještě netušila, co o několik let později od vydání její knihy změří Kevin Dunn ve své laboratoři.

Totiž. Ve fázi stabilní emulze (čili stopy) zůstává v hmotě ještě asi 50% nezreagovaného NaOH. Hydroxid přitom k reakci upřednostňuje nasycené mastné kyseliny plus nenasycenou kyselinu ricinolejovou. Ty tedy zreagují vždycky první nehledě na to, kdy do mýdla přišly. Pokud tedy přidáváte oleje do stopy v naději, že se vám mýdlo povede přetučnit nějakým konkrétním olejem, vězte, že tak činíte zcela zbytečně.

Tolik tedy k receptům.

Ačkoliv to teď po mých připomínkách k receptům možná tak nevypadá, knížka Přírodní mýdla by neměla uniknout nikomu, kdo s výrobou mýdel začíná a hledá jednoduchého a přitom poměrně obsáhlého průvodce na své cestě. Když nic jiného, můžete získat množství inspirace pro své další mydlářské pokusy anebo se zastavit u několika příběhů profesionálních mydlářů.

 

Shrnutí

 

+ podrobný popis celého procesu výroby mýdla metodou za studena v souvislostech

+ kapitoly o kvalitě a výběru jednotlivých surovin

+ detailní srozumitelné postupy u jednotlivých receptů

+ tipy na kombinace esenciálních olejů

+ motivační příběhy profesionálních řemeslných mydlářů

 

– některé informace už zastaraly

– u nás hůře dostupné suroviny v některých receptech

 

 

Jaký názor máte na Přírodní mýdla vy? A jaká je vaše oblíbená kniha o mýdlaření? Případně o jakou recenzi byste příště stáli?


Související příspěvky

LÍSKOOŘÍŠKOVÉ MÝDLO S MEDEM A VANILKOU

LÍSKOOŘÍŠKOVÉ MÝDLO S MEDEM A VANILKOU

Blíží se advent a já se těším na Vánoce. Abych to líp zvládala, často a dlouho se válím ve vaně a čtu si. Harryho Pottera samozřejmě, protože to je to pravé vánoční čtení. No a nakonec se taky umeju, že jo. Luxusním lískooříškovým mýdlem s […]

MYDLÁŘŮV PRŮVODCE PO GALAXII (TUKŮ)

MYDLÁŘŮV PRŮVODCE PO GALAXII (TUKŮ)

Už dřív jsem se tu svěřovala s myšlenkou, že mydláři vyrábějí mýdla zejména proto, aby je mohli krájet. Že jsou na krájení čerstvých mýdel tak trochu závislí. Další typ závislosti, který v souvislosti s mýdlařením pozoruju, je sestavování receptů. Pro někoho neuvěřitelné, ale je to […]



Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *