Jen tak tak vydržíš oněch doporučovaných 12-24 hodin a už se natěšeně vrháš na formu, že si konečně vyklopíš, očucháš a rozkrájíš svoje tolik očekávané mýdlo. Jenže ouha. Na jeho povrchu najdeš vrstvu jakéhosi divného bílého poprašku. Uklidnit tě může, že mýdlu jako takovému nic není a dá se navzdory této bílé estetické vadě normálně zmydlit. Co tě naopak asi neuklidní, že tenhle tajemný bílý povlak se na mýdle rád objevuje i v průběhu dalších 72 hodin po jeho nakrájení.
O co jde a co s tím?
Přestože se sami mydláři tak úplně neshodují na jeho původu, podezřelý bílý prášek nebo dokonce povlak svorně označují jako sodný prach/popel. Nejčastější vysvětlení totiž mluví o uhličitanu sodném. Ten má vzniknout při setkání hydroxidu sodného, který v mýdle ještě nestihl zreagovat, s oxidem uhličitým ze vzduchu. To vše za přítomnosti odpařující se vody.
Jak můžeš poznat, co přesně se ti v mýdle vytvořilo?Známý guru CP mydlářů, chemik Kevin Dunn, upozorňuje na to, že jako sodný prach je někdy označovaná i vrstvička hydroxidu sodného, mýdlové krystaly, které se “oddělily” od zbytku mýdla anebo jiné látky (barviva a vůně), které se dostanou na povrch mýdla. Jak tedy poznáš, co na mýdle doopravdy máš?
|
Náchylnější k tvorbě sodného prachu bývají mýdla, která neprošla gelovou fází, a tak při krájení obsahují vyšší procento nezreagovaného hydroxidu. V případě negelovaných mýdel se tedy vyplácí – pokud to recept dovolí – nechat mýdlo ve formě klidně i několik dnů, dokud saponifikace zcela nedoběhne. Zejména se to týká mýdel s vyšším obsahem hůře zmýdelnitelných tuků. Nakrájené mýdlo se potom pro jistotu nechává ještě 2-3 dny zavřené v papírové krabici, teprve potom zraje volně.
V kontextu právě řečeného se přímo nabízí zajistit, aby gelová fáze proběhla. Nejdůležitější je dodat mýdlu přiměřené teplo hlavně v prvních 12 hodinách po odlití do formy. Čím více hydroxidu bude při krájení zreagováno, tím menší pravděpodobnost vzniku sodného prachu, případně tím slabší vrstva prachu se vytvoří. V kombinaci s dobře nastaveným množstvím vody se podle mě jedná o jedinou spolehlivou metodu, jak se sodnému prachu úplně vyhnout.
Doplňkově pomáhá i čerstvě odlité mýdlo ve formě shora přikrýt – nejlépe dřevěnou poklicí (stačí i obyčejné kuchyňské prkýnko), pečícím papírem nebo potravinářskou fólií. Tak alespoň částečně zabráníš přístupu vzduchu k čerstvé mýdlové hmotě, a riziko vzniku sodného prachu se tak trochu minimalizuje.
Podle zkušeností dalších mydlářek by na sodný prach měla být náchylnější i mýdla odlívaná do formy v řídké emulzi anebo mýdla, která prošla teplotním šokem. Mýdla vyráběná za nižších teplot jsou naopak citlivá na vznik už zmiňované mokré křídy.
Někteří mydláři doporučují jako prevenci postříkat povrch mýdla 91% alkoholem po odlití do formy, při prvním náznaku počínající gelové fáze a nakonec při vyjmutí mýdla z formy. Problémy v tom vidím hned dva. Rozprášený alkohol někdy nechá na povrchu mýdla nevzhledné flíčky. Aby člověk odchytil začátek gelové fáze, bude muset mýdlo neustále rozbalovat a kontrolovat a pustí k němu ve finále víc vzduchu, než kdyby ho nechal v klidu a teple. V případě, že mýdlo geluješ kontrolovaně v troubě, zachytíš začátek gelové fáze snadno, ale otevřením trouby mýdlo zase můžeš vystavit teplotnímu šoku.
Co se týká teploty, jako prevence sodného prachu se doporučuje dodržet co nejmenší rozdíl mezi teplotou louhu a olejů před jejich smícháním a míchat je při teplotách nad 40°C.
Další mydláři pak přísahají na používání odvlhčovače vzduchu. Pro menší mydláře žijící v už tak dost vysušených panelácích je to ale dle mého názoru zbytečný a drahý špás.
Poslední – podle mě nejúčinnější – mně známou možností, jak se sodnému prachu vyhnout, je pohrát si s koncentrací roztoku NaOH. Čím koncentrovanější roztok, tím rychlejší saponifikace a zároveň nižší šance pro sodný prach. Hrátky s koncentrací roztoku už ale vyžadují trochu víc mydlářských zkušeností, konkrétní možnosti závisí i na daném receptu a taky na zamýšleném designu. Pokud pracuješ s online mýdlovou kalkulačkou, stačí nastavit poměr vody a hydroxidu na 2:1 (odpovídá zhruba 26% vody z váhy olejů).
Shrnuto, podtrženo –
|
Co s mýdlem, na kterém se sodný prach už objevil?
Mýdlo můžeš opět postříkat vysokoprocentním alkoholem, který sodný prach rozpustí. Údajně je lepší stříkat zblízka, aby se na mýdle vytvořila souvislá vrstva a nezůstaly na něm nevzhledné fleky.
Další možností je mýdlo rychle opláchnout studenou nebo naopak horkou vodou, napařit ho nad horkou párou anebo otřít suchou nebo vlhkou silonkou. Otření vlhkými silonkami je dle mých zkušeností variantou, po jejíž aplikaci vypadá mýdlo nejlépe, i tak se ale od mýdla, které se sodným prachem nesetkalo, vzhledově liší. Je zkrátka vidět, že ho někdo “omydlil”. Pozor na příliš dlouhé napařování nebo namáčení, mýdlo by se mohlo roztavit a zdeformovat.
V zahraničí se dost často doporučuje mýdlo prostě přemalovat. V trošce čistého glycerinu si rozmícháš micu, která barevně odpovídá barvě mýdla se sodným prachem a touto směsí potom pomocí štětce mýdlo opatrně potřeš. V průběhu akce může mýdlo vypadat hůř než na začátku, zhruba po jedné hodině se ale barva vyrovná, zmizí případné fleky i sodný prach. Přestože takto ošetřené mýdlo nevypadá zrovna špatně, pořád je na něm patrné, že se s ním dělo něco nekalého 🙂
No a nakonec úplně nejjednodušší řešení, co tě asi napadne jako první. Vrstvu sodného prachu opatrně odříznout. To se dá dobře praktikovat v případě, že se jedná o mýdlo se vzorem, o který pochopitelně nechceš přijít. Pokud zvládneš krájet rovně, nikdo nic nepozná. Jako vždy se ale může objevit lehký zádrhel – sodný prach je třeba odkrojit ve chvíli, kdy je mýdlo ještě dostatečně měkké. Jenomže v tu samou chvíli může zároveň obsahovat ještě tolik nezreagovaného hydroxidu, že se na něm sodný prach objeví znovu. Dobrý nápad tedy je odkrajovat vrstvu sodného prachu až den nebo dva po vytažení postiženého mýdla z formy. Pokud by bylo mýdlo na krájení už moc tvrdé, nahřej ho opatrně v troubě.
Mýdlu zdar!
♥
Chceš se pochlubit svými výtvory nebo potřebuješ pomocnou ruku? Pak tě srdečně zvu tě do naší facebookové skupiny Výroba přírodní kosmetiky a rostlinných mýdel, kde najdeš spoustu milých a zkušených mydlářek vždy připravených pomoci.
