PODEZŘELÝ BÍLÝ PRÁŠEK

PODEZŘELÝ BÍLÝ PRÁŠEK

Jen tak tak vydržíte oněch doporučovaných 24 hodin a už se natěšeně vrháte na formu, že z ní konečně vyklopíte, očucháte a rozkrájíte tolik očekávané mýdlo. Jenže ouha. Po krajích nebo i po celém jeho povrchu se nachází vrstva jakéhosi divného bílého poprašku. Pokud jste tentokrát tvořili složité vzory nebo jiné zdobení, rozhodně vás neuklidní, že mýdlu jako takovému nic není a dá se navzdory této bílé estetické vadě normálně zmydlit. Bez ohledu na zdobení vás asi nepotěší ani fakt, že tajemný bílý povlak se může objevit i v průběhu dalších 48 hodin po nakrájení mýdla. O co tedy jde a co s tím?

Přestože se sami mydláři tak úplně neshodují na jeho původu, podezřelý bílý prášek nebo dokonce povlak svorně označují jako sodný prach. To proto, že nejčastěji přijímaná verze hovoří o uhličitanu sodném, který má vzniknout setkáním v mýdle ještě nezreagovaného hydroxidu sodného se vzduchem, konkrétně s oxidem uhličitým, to vše za přítomnosti odpařující se vody.

Náchylnější k tvorbě sodného prachu jsou pak logicky mýdla, která neprošla gelovou fází, a tedy při krájení obsahují vyšší procento nezreagovaného hydroxidu. Jednou z možností je obrnit se trpělivostí a nechat mýdlo ve formě klidně i 3 dny. Zejména se to vyplácí u mýdel s vyšším obsahem hůře zmýdelnitelných olejů. Nakrájené mýdlo potom necháme ještě 2-3 dny zavřené v papírové krabici, teprve potom necháváme zrát volně. 

Jinou cestou – pokud tomu složení mýdla nebrání – je naopak zabezpečení toho, aby gelová fáze proběhla. Nejdůležitější je zajistit mýdlu dostatečné teplo hlavně v prvních 12 hodinách po odlití do formy. Čím více hydroxidu bude při krájení zreagováno, tím menší pravděpodobnost vzniku sodného prachu, případně tím slabší vrstva prachu se vytvoří. V kombinaci s dobře nastaveným množstvím vody se podle mého jedná o jedinou spolehlivou metodu, jak se sodnému prachu úplně vyhnout.

 

 

Další jednoduchou a osvědčenou variantou je odlít mýdlo do formy a shora jej přikrýt nejlépe dřevěnou poklicí (stačí i obyčejné kuchyňské prkýnko), nebo pečícím papírem. Ten je ale třeba umístit tak, aby se dotýkal přímo povrchu mýdla. Pro svrchu zdobená mýdla to tedy úplně není. Tak alespoň částečně zabráníme přístupu vzduchu k čerstvé mýdlové hmotě a riziko vzniku sodného prachu podstatně minimalizujeme.

Ti, kteří nemají problém s včelím voskem, mohou zkusit přidat 1% z celkové hmotnosti olejů do receptu.

Někteří mydláři též doporučují postříkat povrch mýdla 91% alkoholem po odlití do formy, při prvním náznaku počínající se gelové fáze a nakonec při vyjmutí mýdla z formy. Problémy v tom vidím hned tři. Rozprášený alkohol nechá na povrchu mýdla nevzhledné flíčky. Abyste odchytili začátek gelové fáze, budete muset mýdlo neustále rozbalovat a kontrolovat a pustíte tak k němu víc vzduchu, než kdybyste jej nechali v klidu v teple. Navíc pokud vaříte mýdla hlavně navečer, tak se kvůli věčnému číhání na gelovou fázi ani nevyspíte.

Jiní – spíše profesionální – mydláři pak přísahají na používání odvlhčovače vzduchu. Pro menší mydláře žijící v už tak dost vysušených panelácích je to ale dle mého názoru zbytečný a drahý špás.

Poslední – podle mě nejúčinnější – mně známou možností, jak se sodnému prachu vyhnout, je pohrát si s koncentrací roztoku NaOH. Čím koncentrovanější roztok, tím rychlejší saponifikace a zároveň nižší šance pro sodný prach. Hrátky s koncentrací žíravého roztoku už ale vyžadují trochu víc mydlářských zkušeností, konkrétní možnosti velmi závisí na daném receptu a taky na zamýšlené technice zdobení. Pokud pracujete s kalkulačkou SoapCalc, stačí obvykle snížit autory přednastavené množství vody z 38% z váhy olejů na poměr vody a hydroxidu 2:1 (odpovídá zhruba 26% vody z váhy olejů). 

 

 

Pokud už se stalo a vy teď přemýšlíte, jak se sodného prachu zbavit, nabízejí se následující možnosti řešení.

Mýdlo můžete opět postříkat vysokoprocentním alkoholem, který sodný prach rozpustí. Doporučuju stříkat zblízka, aby se na mýdle vytvořila souvislá vrstva a nezůstaly na něm nevzhledné flíčky. Osobně se mi stříkat mýdlo alkoholem celkem příčí a nejsem si úplně jistá účinností.

Další možností je opláchnout mýdlo horkou vodou, napařit jej nad horkou párou anebo ho otřít vlhkým hadříkem. Horká voda/pára je dle mých zkušeností variantou, po jejíž aplikaci vypadá mýdlo nejlépe, i tak se ale od mýdla, které se sodným prachem nesetkalo, vzhledově liší. Je zkrátka vidět, že jste ho „omydlili“. Pozor na příliš dlouhé napařování nebo namáčení, mýdlo by se mohlo roztavit.

V zahraničí dost často doporučovaným postupem je rozmíchat v trošce čistého glycerinu micu, která barevně odpovídá barvě mýdla se sodným prachem a touto směsí potom pomocí štetce mýdlo potřít. V průběhu akce může mýdlo vypadat hůř než na začátku,zhruba po jedné hodině se ale barva vyrovná, zmizí případné fleky i sodný prach. Přestože takto ošetřené mýdlo nevypadá zrovna špatně, stále je na něm patrné, že se s ním něco dělo.

No a nakonec úplně nejjednodušší řešení, které vás asi napadne jako první. Vrstvu sodného prachu holt opatrně odříznout. Toto se dá dobře praktikovat v případě, že se jedná o mýdlo se vzorem, o nějž pochopitelně nechcete přijít. Pokud zvládnete, třeba i s pomocí formy a struny, krájet rovně, nikdo nic nepozná. Jako vždy se ale může objevit lehký zádrhel – sodný prach je třeba odkrojit ve chvíli, kdy je mýdlo ještě dostatečně měkké. Jenomže v tu samou chvíli může zároveň obsahovat ještě tolik nezreagovaného hydroxidu, že se vám sodný prach objeví znovu. Dobrý nápad tedy je odkrajovat vrstvu sodného prachu až den nebo dva po vyjmutí zasaženého mýdla z formy. Opět záleží na receptu, kdy podle použitých olejů dokážete odhadnout, jak dlouho můžete s odkrojením sodného prachu čekat, než mýdlo příliš ztvrdne.

Pokud jste mýdlo shora zdobili např. sušenými květy, hoblinkami mýdlové hmoty, mýdlovými ruličkami anebo jinak, zkrátka pokud mýdlo nemá rovný povrch, nejspíš vám žádná z uvedených rad nebude příliš vyhovovat. Zdobení by se v každém případě víc nebo míň zničilo. Cesta je v tomto případě jediná. Pokud je vaším záměrem povrch mýdla jakkoliv zdobit, volte takové recepty, které mýdlu umožňují projít gelovou fází a tu se ze všech sil snažte zabezpečit. Pracujte s přiměřeným množstvím vody. Mýdlo nechte ve formě přikryté dřevěným prkýnkem klidně i trochu delší čas a rozkrájené mýdlo umístěte na pár dalších dnů do papírové krabice. S tímto postupem by se sodný prach neměl nikdy objevit.

Jak bojujete se sodným prachem vy? Máte nějaké osvědčené postupy, jak mu předejít či jak se ho zbavit?

 


Související příspěvky

ZERO WASTE MÝDLAŘENÍ

ZERO WASTE MÝDLAŘENÍ

Připravovala jsem nedávno svůj první mýdlařský workshop. Měl proběhnout v rámci Zero Waste měsíce. Zdálo se mi to samozřejmý. Vyrábět doma vlastní tuhá mýdla je přece mnohem šetrnější přístup, než neustále kupovat tekutá mýdla s podivným složením, navíc v plastových lahvích anebo tuhá mýdla se […]

JAK VZNIKÁ MÝDLO, KTERÉ HLADÍ A NEŽERE

JAK VZNIKÁ MÝDLO, KTERÉ HLADÍ A NEŽERE

Vaše drahá a jediná kůže, kterou na tomhle světě máte, má libovolný problém a běžná mýdla jí s ním zrovna nepomáhají. Nebo má problém vaše drahá a jediná duše a hledá takové činnosti, co jí přinesou klid. Anebo chcete svůj drahý a jediný čas, který na […]



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *